Sandra vás zdraví z Londýna, kde absolvuje v rámci projektu LONDON Job&Fun pracovní pobyt.

czech uslogovelkeBVlogo

 


  

 

Po dlouhé době bych se s Vámi opět chtěla podělit o mé další zkušenosti z Londýna, o tom jak to tu celé probíhá. V předchozím článku jsem psala o všem potřebném, co jsem musela zařídit před odletem, o veškeré dokumentaci a tak dále. Dnes Vám budu psát o tom, co Vás čeká, když se vydáte do Anglie nebo do jiné země za prací. Myslím si, že v každé zemi to bude velmi podobné.

01Vše začalo tím, že jsem odešla na letiště v Praze, byla jsem strašně nervózní, neboť to byl můj první let a docela jsem se i bála, ale jakmile jsme vzlétli a byli jsme výš a výš, tak mě uchvátila neuvěřitelná krása. Byla to nádherná chvíle a v tu chvíli jsem si řekla, že od teď budu létat pouze letadlem. No, ale aby celý tento článek nebyl jen o mých pocitech z létání tak přejdu k věci...


Po příletu do Londýna jsem musela nejprve počkat na své zavazadlo a následně najít na letištním autobusovém nádraží svůj autobus, který mě doveze do centra na Finchley Road, kde jsem měla sraz s paní Gábinou, o které jsem už psala. Po veškeré dokumentaci jsem se jela ubytovat. Bydlím ve Walthamstow, což je poměrně pěkná část Londýna. Není to sice centrum, ale i tak to tu žije. Můj první týden v Londýně začal trochu chaoticky, neboť  začátky jsou, jak se říká, vždy nejhorší. Musíte si najít práci, abyste mohli zaplatit potřebné věci jako například Oyster Card (MHD) nebo nájem. Což nejsou zrovna nejmenší výdaje. Já si kupuju týdenní Oyster Card, která stojí 39 liber. Na zdejší ceny to není moc, ale když to přepočítám na české koruny. No fíííha...

02

 

Během prvního týdne jsem také měla první interview v Renard Resource a hned dopadlo úspěšně. Jedná se o firmu, která hledá “waitress”. Vysílá nás na různé události do pětihvězdičkových hotelů, kde se seznámíte s lidmi, se kterými se běžně do styku nedostanete. Je to velmi náročná práce, ale hodně záleží na počtu lidí a pracovní době. Je to velmi flexibilní. Například někdy začínám ráno a končím v podvečer a jindy zase končím o půlnoci. Střídám rovněž několik hotelů. Což byl pro mě ze začátku trochu problém, neboť jsem moc Londýn neznala. Vždy jsem dostala jen v textové zprávě místo a čas, kde se mám hlásit a musela jsem být všude včas. Ale nemusíte mít strach. Google mapy vše jistí. Rozhodně jsem musela vypadat vtipně, když nad tím, tak přemýšlím. Jsem ráda, že pracuji na této pozici, neboť  je to skvělá cesta, jak zlepšit svou úroveň angličtiny a zároveň se musím chovat na úrovni. Mám i předepsané oblečení. Musím chodit v černých společenských kalhotách, košili a dokonce nosím i kravaty, které se mi střídají podle hotelu. V každém hotelu mám jinou uniformu.


Díky této pozici servírky jsem zjistila, že to není žádná legrace. Chodit s tácem plným skleniček vína a nebo s jídlem. Cítíte pak strašnou bolest rukou a začnou se Vám třást, ale Vy nesmíte dát nic najevo. Časem si  Vaše tělo zvykne a nevnímáte nic. Jen se zdokonalujete a zjišťujete, že jste lepší a lepší. Je to úžasný pocit, když vidíte, že se lepšíte. Jsem ráda, že jsem získala právě tuto pozici, neboť díky ní poznávám sama sebe. Rovněž se mi líbí, že je to na úplně jiné úrovni než například bistro. Líbí se mi, jak jsou v práci všichni kolem konzervativní a já se tomu musím podřídit.

Také jsem od posledního článku získala další práci, a to v modelingové agentuře. Vše začalo zcela nevinně. Sjížděla jsem aplikaci Job Today, kterou doporučuji. Můžete zde nalézt mnoho pracovních nabídek různých kategorií, rozhodně se vyplatí mít jí staženou v mobilu. No, abych se k tomu vrátila… Viděla jsem pozici jako waitress , tak jsem si řekla proč ne, zkusím to. Během několika hodin mi odepsali, že by mě chtěli pozvat na interview a poslali mi lokaci. Po příchodu na místo mě přivítala velmi sympatická slečna, která mi dala dotazník na vyplnění. Když jsem si ho přečetla, tak jsem si řekla, že je to nějaké zvláštní. Proč potřebují na pozici servírky mojí velikost a tak dále? Přesto jsem to vyplnila. Poté následoval rozhovor a přeměřování. Během pohovoru mi slečna vše vysvětlila a řekla mi, že se jí líbila moje fotka, a tak by byla ráda, kdybych fotila fotomodeling. Moje reakce byla něco jako: “Wow, jako vážně?!“ Zařídila fotografa, který mi nafotil několik fotek, abych měla profesionální portfolio. Focení jsem si velmi užívala, i když jsem byla opravdu nervózní, neboť jsem s pózováním (ani s něčím podobným) neměla žádné zkušenosti. Mé obavy byly zbytečné. Tím chci říci, že až dostanete nějakou nabídku a bude se vám líbit, tak se nebojte a jděte si za tím, co chcete. Vyplatí se to a navíc plnění vašich snů vám pomůže ke štěstí.

Sandra C.

Sponka 1
Sponka 2
Sponka 2
Sponka 3